Bolest a její tlumení

Bolest, jako jeden ze základních pocitů provází člověka i zvířata odnepaměti. Slouží jako důležitý obranný prvek, který je nutný pro další přežití jedince. Varovný signál ve formě bolesti informuje tělo, že něco není v pořádku (poranění, infekce atp.) a umožňuje mu patřičně reagovat-útěk, obrana, zánětlivá reakce. Jedinci, kteří se narodili s vrozenou neschopností cítit bolest obvykle nežijí dlouhou dobu.

Na druhou stranu je nutno říci, že bolest kromě varování nemá žádný užitek. Pokud je silná a(nebo) déle trvající je pro organismus nepříznivá až škodlivá. Zvíře trpící bolestí zjednodušeně řečeno má zhoršený metabolismus, snížený příjem potravy, odmítá se pohybovat, hůře se vyprazdňuje atd. V důsledku toho může být snížena obranyschopnost, prodlužuje se doba hojení a rekonvalescence obecně, nemluvě o fyzickém a psychickém utrpení jak zvířete, tak majitele.

Bolest vzniká podrážděním určitého zakončení v těle (receptoru pro bolest), po němž následuje vyslání nervového signálu do centra pro bolest v mozku, kde si jedinec bolest uvědomí. Pak mozek vyšle signál zpět do cílového orgánu (kost, sval, kůže atp.), který patřičně zareaguje. Čím větší koncentrace bolestivých zakončení a nebo čím větší intenzita podráždění, tím obvykle větší a déletrvající bolest. Podle trvání můžeme bolest dělit na akutní a chronickou (ta je zvláště nepříznivá). Nejbolestivější bývají obvykle ortopedické zákroky, výkony v oblasti hrudníku ,či na močovém aparátu, problémy v oblasti páteře (zlomeniny, výhřez meziobratlového disku). Potrápit ale dokáže i takový zánět mléčné žlázy u fen, či některé kousné rány. Je jasné, že vnímání bolesti je značně individuální (každý má jiný práh pro vnímání bolesti) a jsou rozdíly i mezi jednotlivými plemeny (např. rotvajler vs. pudl).

Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné (a někdy i nutné) umět bolest rozpoznat a léčit. Jak lze tedy poznat, že mého psa (mou kočku) něco bolí? Bohužel, na rozdíl od lidí to vůbec není snadné. Existují určité klasifikační stupnice používané ve veter. praxi (st. 1-5), ale pro majitele nejsou příliš použitelné. Případy, že by zvíře bolestí naříkalo není mnoho (většinou akutní bolest-zlomeniny, poranění kloubních struktur, vyhřeznutí meziobratl. disku, uskřinutí střev). Spíše se bolest projevuje méně nápadně-apatie, nechuť k příjmu potravy, neochota k pohybu, abnormální postoj, různě intenzivní kulhání, obrané reakce při pokusu o dotyk určitých oblastí těla, tlačení hlavy do kouta spolu s poklesem krku atp. Příznaky jsou odvislé od toho, která část těla bolí a většinou jde o chron. bolest. Jako doprovodný příznak někdy zjišťujeme zvýš. teplotu a zrychlené dýchání.

Po získání pokud možno solidních informací od majitele a klinickém vyšetření (příp. ještě doplněné o rtg, sono atp) se pokusíme bolest lokalizovat a rozhodnout, co s ní. Jestliže by zvířeti pomohlo odstranění bolestivé části a není jiná možnost, tak ji odstraníme, zlomeninu napravíme atd. Většina bolesti (i té pooperační) se ale tlumí preparáty k tomu určenými-analgetiky. 

Jako analgetika se používá celá řada preparátů z různých skupin, v různých formách (tablety, emulze, injekce). Na tomto místě je důležité poznamenat, že jsou doporučitelné pouze veterinární preparáty, či v určitých případech i humání, podle dávkování veter. lékaře. Na domácí experimentování s acylpirynem, paralenem nebo ibuprofenem už doplatilo mnoho zvířat, především mláďat! Dále bych chtěl chovatelskou veřejnost seznámit s nejčastěji používanými analgetiky, jejich použitím a možnými riziky.

1. Nesteroidní protizánětlivé látky: tato skupina tvoří asi nejpoužívanější část analgetik. Kromě schopnosti tlumit bolest mají i protizánětlivý a protiotokový účinek. Některá z nich se hodí i k dlouhodobé aplikaci. Jejich nevýhodou může být negativní vliv na zažívací aparát (zvracení, krvácení až tvorba vředů) a ledviny (postižení cév). U moderních typů a v běžných dávkách, při aplikaci po žrádle je tento výskyt problémů málo častý. Patří sem:

preparáty určené pro léčbu lidí!:
ibuprofen(Ibuprofen tbl.,Brufen tbl.)
paracetamol(Paralen tbl.) 
acylpiryn(Aspirin tbl.)

veterinární speciality !!:
ketoprofen(Ketofen inj.,tbl)
carprofen(Rimadyl inj.,tbl.)
meloxicam(Metacam oral,inj.) 
tomanol(Tomanol inj.)
flunixin meglumin(Finadyne inj.)

2. Místní a celková anestetika: používají se většinou při operacích. Jsou to látky schopné velmi významně tlumit bolest. Délka účinku závisí na typu a způsobu podání. Většinou působí krátkodobě. Některé preparáty ale působí i urč. dobu po probuzení zvířete (především místní anestetika podaná některou technikou lokálního znecitlivění-např. epidurálně) a zlepšují ho. Na tomto místě varuji před neuváženým podáním anestetika do kloubů bez důkladné diagnostiky!! Odbornou chybou je taktéž „opich páteře“ anestetikem při bolestech spojených s meziobratlovým diskem-nekontrolovaný pohyb s rizikem ochrnutí!!! Nejpoužívanější jsou:

procain(Procain 2% inj.)
lidocain(Lidocain 2% inj)
bupivacain(Marcain 0,5% inj.)

3. Opioidy: jsou to deriváty opiátů, látky odvozené od morfia. Bolest tlumí velmi silně po rozdílnou dobu. Jejich použití je ale omezeno, vzhledem k jejich problematičtějšímu získávání, poněkud vyšší ceně, některým nežádoucím vlivům (především určitá deprese dechu) a vzhledem ke způsobu aplikace některých z nich (pouze nitrožilně). Preparáty, které jsou použitelné v našich podmínkách (kromě některých speciálních případů) jsou ale poměrně bezpečné, cenově přijatelné a mohou se aplikovat i do svalu či podkoží. Hodí se především k premedikacei před operativními zákroky, kdy snižují svým účinkem spotřebu celk. anestetik a tlumí i bolest pooperační. Velmi vhodné je podání epidurální-nižší dávka,stejný účinek jako při podání celkově ale výrazně menší vedl. vliv. Použitelné jsou:

butorfanol(Torbugesic inj.)
buprenorphin(Temgesic inj.,tbl.)

Na konec jeden vhodný citát. 

„Umírání není nic ve srovnání s bolestí“

Henry Jakob Bigelow,1871