Zubní kámen

Postižení zubů kamenem se nevyhýbá ani domácím zvířatům. Lze ho zařadit do kategorie tzv. „civilizačních chorob“ a v poslední době problémy s ním spojené stále častěji nutí majitele k návštěvě veterinárního lékaře. Protože tato oblast trápí mnoho chovatelů i jejich zvířat a má poměrně velký zdravotní dopad rozhodli jsme se mu věnovat pár řádek. Podceňování problémů se zuby není vzácností a přináší pak mnoho komplikací. Pro lepší orientaci a pochopení bude text strukturován do formy otázek a odpovědí.

Co to je vlastně zubní kámen a jak vzniká?

Na začátku celého procesu je tvorba plaku. To je vlastně tenká vrstvička ulpívající na sklovině zubu tvořená bakteriemi, složkami slin a tkáňovými výpotky dásní. Na tuto vrstvu postupně nasedá zubní kámen (zhruba za 14 dní po utvoření plaku). Plak se postupně mineralizuje. Do organické kostry se usazují soli uhličitanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého a hořečnatého. Zdrojem minerálních solí jsou především sliny. Kámen rovněž obsahuje zbytky potravy, chlupů a tkáňových částeček. Celý proces je urychlen poškozením skloviny či obnažením krčků, na jejichž povrchu sklovina není. Predispozičními faktory jsou plemeno (např. pudl, jorkšírský teriér, jezevčík ), složení a struktura potravy (dostatek anorg. solí, měkká strava, sladkosti atp.), některé vady chrupu aj.

Jak poznám, že mé zvíře má zubní kámen?

Majitelé si zprvu většinou všimnou zápachu z dutiny ústní, který je nezávislý na příjmu potravy a má tendenci se zhoršovat. Při pohledu do tlamy je vidět jiné zabarvení skloviny (nažloutlé až dohněda) a její zhrubnutí – plak. Nebo již vytvořené pevné nálepy v oblasti spojení zubu s dásní, příp. přemosťující sousední zuby s červenohnědou či hnědošedou barvou – zubní kámen. Doprovodnými příznaky jsou zčervenání a otok dásní (gingivitída) s postupným vstřebáním tkáně, obnažováním krčku zubu a vytvářením kapes (parodontitída). V pokročilejších stádiích dochází ke ztrátě zubů či krvácení z tlamy, popř. k chronické často hnisavé rýmě s příp. otokem nosu. Zvíře může odmítat žrát , nezvládá tvrdší krmiva či hračky nebo žvýká na jedné straně.

Je to nějak nebezpečné pro mého psa(kočku)?

Jednoznačně ano! Usazený zubní kámen zabraňuje samoočistě chrupu, způsobuje další ulpívání a hromadění zbytků potravy a dalších složek . Navíc mechanicky dráždí dásně a prohlubuje jejich zánět Miliardy bakterií v něm obsažené způsobují postupnou destrukci a zánětlivou reakci dásně se ztrátou funkce,obnažením krčků a uvolňováním zubů. Vytváří se poddásňové kapsy s množstvím dalších bakterií, zbytků potravy a tkáňového „odpadu“. Chronický zánět způsobuje poškození lůžek zubů a resorbci (vstřebávání) kostěnného podkladu – čelisti. Ztráta chrupu a přechod na hnis. zánět okostice, kosti resp. nosních dutin je jen otázkou času. Méně viditelný, ale o to nebezpečnější účinek má zanedbávaný chrup na vnitřní orgány těla. Stálé zatěžování bakteriemi (přes poškozené dásně) a jejich „produkty“ (toxiny) vede k chron. degenerativní změnám především v orgánech „čistících krev“ – játra a ledviny. Výrazný negativní vliv je také znám na vnitřní část srdce s poškozováním chlopní a vzniku srdečních šelestů a dalších nedostatečností srdce. Takto přetěžované tělo rychleji stárne, hůře se brání jiným infekcím, může být rizikovější pro anestezii a v neposlední řadě zápachem znepříjemňuje život ostatním členům domácnosti.

Kdy s tím mám „otravovat“ veterináře?

Je nutné říci , že jednoznačně čím dříve, tím lépe! Pokud má majitel jakékoliv pochybnosti o stavu chrupu svého zvířete není problém ho odborně vyšetřit a navrhnout řešení. Je to hra o čas, protože čím zanedbanější chrup je a čím větší nenávratné poškození dásní, tak mohu očekávat rychlejší a větší recidivu, delší hojení po odstranění kamene, ztrátu více zubů, možnost komplikací s anestezií a samozřejmě vyšší náklady spojené se zákrokem a následnou léčbou. Preventivní prohlídka není nijak náročná (časově ani finančně) a může odhalit problém hned v počátku.

Dá se kámen nějak odstranit?

Samozřejmě, že dá. Nejkvalitnější ošetření chrupu s nejlepšími výsledky dává použití speciálního zubního ultrazvuku, příp. ještě následné přeleštění zubů. Aby zákrok byl co nejlepší je nutné zvířata přispávat. Na časté obavy a dotazy týkající se uspávání (většinou jde o starší jedince) lze nalézt odpověď v článku „Nebojte se narkózy! na našem webu. Nutností u pokročilejších stavů je rovněž podávání antibiotik. Buď už několik dní dopředu nebo před vlastním zákrokem do žíly a pak po určitou dobu (cca 7-10 dní).

Mohu tvorbě zubního kamene nějak předcházet?

Co se týče preventivních opatření lze je shrnout do několika bodů:

  1. tvorbě zubního kamene (zvláště u predisponovaných plemen) nelze úplně zabránit, mohu ale snížit rychlost jeho tvorby a celkové vytvořené množství.
  2. je vhodné začít již ve štěněcím věku. Dbát na správné přezubení- zadržené mléčné zuby nechat včas odborně vytrhnout, protože způsobují zrychlenou tvorbu zub. kamene a jeho usazování mezi dočasným a trvalým zubem. Dobré je také mladá zvířata (zvláště citlivých plemen) zvykat na čištění chrupu a manipulaci v dutině ústní. Zpočátku pouze holým prstem.
  3. pravidelné čištění zubů, nejlépe denně, min.3 krát týdně. Používat pasty a zubní kartáčky (dobré jsou nasaditelné na prst) určené výhradně pro zvířata (vhodné jsou s enzymatickými složkami!).
  4. používání speciálních plnohodnotných diet, které svým složením a strukturou výrazně redukují tvorbu zubního kamene. Na našem pracovišti máme dobré zkušenosti s krmivem t/d od firmy Hill´s.
  5. pravidelnými prohlídkami zachytit tvorbu v počátku a nenechat ji dojít do stádia s vážně poškozenými dásněmi či s napadením čelistí.

Doufám, že z výše uvedeného vyplývá, že dlouhý a zdravý život Vašeho miláčka záleží také na dobré a pravidelné péči o jeho chrup a podceňování problematiky zubního kamene nic dobrého nepřináší!!!